Magda – nedopsaný příběh
Jednoho dne mi zavolala jedna paní z blízkého města. Nevěděla nic o chrámu ani o práci, kterou v něm dělám, prostě jen dostala od někoho kontakt a rozhodla se jít na karty. Druhý den přišla malá, drobná černovlasá žena s podivně ztrápeným výrazem ve tváři. Začaly jsme vykládat karty a bolest, která se v ní hromadila celý život, postupně vytékala ven. Byla nechtěným dítětem. Její otec byl matce nevěrný a ona s ním nechtěla být těhotná a tak se svého těhotenství snažila všemožně zbavit. Když se Magda narodila, nejenže nedostávala žádnou lásku a obětí, ale zacházelo se s ní jako se služkou a ona se všemožně snažila vyhovět požadavkům okolí. Myslela si, že když bude hodná a bude pomáhat, tak jí budou mít rádi a konečně jí dají lásku, po které tak prahla. Ale opak byl pravdou! Čím více se snažila, tím horší to bylo. Její sourozenci se podobný model chování k Magdě také rychle osvojili, tak byla v rodině otloukánkem a služkou. Zapřela se a snažila se, co to šlo. Dospěla a měla štěstí. Našla si opravdu hodného manžela, jenže rodová karma jí pronásledovala dál. Její děti nebyly přijímány v její původní rodině, stejně jako nebyla přijímána ona. Snažila se, stále se snažila! Ve chvíli, kdy její rodiče umíraly, byla to právě ona, která se o ně starala, ale vděku se nedočkala. Dokonce se neodvážila ani zeptat svého otce, když umíral na tu nejbolestivější otázku: PROČ???
A tak přišla jen na karty. Její dcera ve 38 letech nemůže otěhotnět. Podstoupila umělé otěhotnění, ale dítě se neudrželo. Podívala jsem se do karet a otevřel se mi příběh. Kořeny měl v minulém životě a rodová nevyřešená karma držela bolest, kterou držela Magda. Pokorně a s bolestí v ní duše křičela otázku: PROČ? Proč se ke mně tak chovají, co jsem jim udělala, proč jsem zrovna já byla nechtěným dítětem! Ta bolest byla tak veliká, že blokovala nejstarší dceru otěhotnět! Tato bolest nechtěného dítěte zabránila ještě nenarozenému dítěti, aby se inkarnovalo do této rodiny! Kapesníky nestačily na to, aby z ní vyteklo všechno, co si za celý život nastřádala, ale s tak závažným problémem si karty již nedokázaly poradit. Byla nutná práce v podvědomí. Ale měla jsem už plno a tak jsem jí musela vzít brzo ráno. Když jsem otevřela dveře, stála tam dychtivá žena. Prý po kartách spala jako dudek a úplně vymizely dlouhodobé problémy se spaním. Poháněla jí víra, že ve chvíli, kdy ona pustí svojí bolest, se rozpustí rodová karma a její dcera může zdárně otěhotnět. Abych byla úplně upřímná, při své práci zažívám ledacos! Vidím věci, které byste Vy, kteří čtete tyto řádky, považovali za zázrak, ale tohle byla „haluz“ i pro mě. Aby matka, která byla nechtěným dítětem přes svoji bolest a neodpuštěním dokázala blokovat nejen sebe, ale i svoji dceru, kterou hluboce miluje a chrání, v otěhotnění, tak to mi připadlo až nenormální. Rodová karma jako vyšitá!
Když ulehla do podvědomí, začaly vytékat vodopády slz. Křivda z ní přímo stříkala. Naříkala a brečela na pohovce, vzlykala a nemohla popadnout dech, a zároveň křičela z plných plic: Proč, proč, proč, když se tak moc snažila napravit jejich chybu a dokázat jim, že je hodná jejich lásky a proč se jí nic nedostalo zpět, proč byly odmítány i její děti na úkor těch druhých vnoučat a proč nedošlo k odpuštění a vzájemné lásce na smrtelné posteli???
A pak přišlo odpuštění. Odpuštění matce, odpuštění otci, a pak něco prasklo něco hluboko v ní se uvolnilo a ona mohla dýchat. „Jak se cítíte?“ zeptala jsem se jí. „Úleva, cítím obrovskou úlevu“ odpověděla mi a najednou uviděla dvě malé děti, holčičku, blonďatou, baculatou a krásnou, a chlapečka byl o něco mladší, hnědooký a hnědovlasý, přišly za ní i s dcerou, pochovala si je, pomazlila se a láska zase mohla proudit v rodině! Rodová karma se rozpustila. Když se probrala z podvědomí, byla plná euforie a ptala se: „jeto možné, já ji stále vidím, tu holčičku, běhá tady a stojí tu moje dcera a má bříško, vidím její pupík, je to vůbec možné?“ Když přišla domů, volala dceři a vyprávěla jí, co viděla a zažila. Mluvila o svých budoucích vnoučatech, popisovala je, protože jejich tváře a rysy viděla tak jasně, jako kdyby je viděla v reálu. Všichni brečeli! Ona, dcera i zeť! Ještě večer mi zavolala a objednala svojí dceru na karty a podvědomí. Ale volala mi úplně jiná žena. Její hlas jsem skoro nepoznávala, žena plná lásky, radosti a odpuštění!
A jak tento příběh dopadl? Ještě nijak, je před námi spousta práce, krásné práce, ale takhle silný příběh nemůže dopadnout jinak než dobře a vy všichni, kteří teď čtete tyto řádky, nikdy nezapomeňte, jak silná je síla odpuštění! Je to jediná síla, která dokáže přetnout karmický řetěz a uvolnit zatvrdlé energie nenávisti, křivdy a traumat. A já se moc těším, až tento příběh nebudu dopisovat já, ale sama Magda nebo její dcera. Ale na šťastný konec si všichni musíme ještě chvíli počkat…
S láskou Soňa
